Vladimír Mišík

Vladimír Mišík

1976

℗ 1976 Supraphon / 1 13 1918 / LP
Reedice Bonton Music 1996 s bonusy 10-13 (název: „Stříhali dohola malého chlapečka“) / 71 0476 / CD, MC
Ve stejné podobě, včetně bonusů, v rámci kompletu Déja vu (Supraphon 2009) / 4-CD / SU 5997
Reedice 2017, remastering / SU 6358 / CD, LP

Koupit

Debutové sólové album Vladimíra Mišíka sice nese jako název pouze zpěvákovo jméno, mezi fanoušky je ale tradičně nazýváno „Jednička“ (s ohledem na následující albovou číselnou řadu) anebo „Chlapeček“ (podle největšího hitu alba Stříhali dohola malého chlapečka). Přestože skupina ETC… existuje už od roku 1975 a v nahrávkách kromě řady dalších muzikantů figurují i její členové, není jí na rozdíl od většiny dalších alb připsáno. Je to proto, že pro svůj vstup na gramofonový trh pod vlastním jménem chtěl Vladimír Mišík zúročit spíše zkušenosti, které začal čerpat v mezidobí po rozpadu Flamenga (1972) a před založením ETC…, totiž ve společnosti folkových písničkářů, zejména Vladimíra Merty, který se na albu podílel jako hudebník i autor. Společně vedli volné sdružení Čundrground (ČDG) a písně, které zde Vladimír Mišík zpíval, byly komornější než repertoár s ranými ETC… Patřila k němu i zhudebněná poezie, která se napříště stala nepřehlédnutelnou složkou Mišíkova repertoáru. Není náhoda, že hned dva z textů jsou zhudebněné básně Josefa Kainara.

„Mojí vizí byla deska v takovém až dylanovském duchu, jednodušší písničky, akustické nástroje, spousta hostů.“
1
Bonus
Cesta do dětství
(
Vladimír Mišík
/
Vladimír Merta
)
2
Bonus
Kde je můj stůl?
(
Vladimír Mišík
/
Pavel Kopta
)
3
Bonus
Jednohubky
(
Vladimír Mišík
/
Vladimír Mišík
)
4
Bonus
Bazarem proměn
(
Vladimír Mišík
/
Vladimír Mišík
)
5
Bonus
Proč ta růže uvadá
(
Vladimír Mišík
/
Jiří Suchý
)
6
Bonus
Stříhali dohola malého chlapečka
(
Vladimír Mišík
/
Josef Kainar
)
7
Bonus
Biograf
(
Vladimír Mišík
/
Hynek Žalčík
)
8
Bonus
Syn Daidalův
(
Vladimír Mišík
/
Hynek Žalčík
)
9
Bonus
Obelisk
(
Vladimír Mišík
/
Josef Kainar
)
10
Bonus
Já mám schůzku o půl páté
(
Vladimír Mišík
/
Jan Vodňanský
)
původně singl 1 43 2146, ℗ 1977 Supraphon
11
Bonus
Lady Vamp
(
Jan Hrubý, Vladimír Mišík, Vladimír Padrůněk
/
Vladimír Merta
)
původně B-strana singlu „Já mám schůzku o půl páté“ 1 43 2146, ℗ 1977 Supraphon
12
Bonus
U kiosku
(
Vladimír Mišík
/
Vladimír Mišík
)
soukromý koncertní záznam ℗ 1987 Panton
13
Bonus
Pomalu v revolver ztrácí se víra
(
Jan Hrubý, Vladimír Mišík
/
František Gellner
)
soukromý koncertní záznam ℗ 1996 Bonton Music

Osoby a obsazení

ETC…
Vladimír Mišík – zpěv (1-9), eletrická kytara (1), akustická kytara (2, 3, 6, 8, 9), 12strunná kytara (5), kazoo (3), brumle (5)
Pavel Fořt – elektrická kytara (1, 2, 4, 7, 9), akustická kytara (3), 12strunná kytara (6, 8), aranžmá (2, 5-9)
Petr Pokorný – elektrická kytara (1, 3, 4, 7-9)
Jan Hrubý – housle (3), elektrické housle (3, 7), tamburína (8), aranžmá (1, 3)
Vladimír Padrůněk – baskytara (1, 3, 4, 7-9), aranžmá (4)
Anatoli Kohout – bicí a perkuse (1-5, 7-9)

Hosté:
Pavel Větrovec – elektrické piano (2, 4, 7), varhany (1, 8), klavír (3, 5), Roland syntezátor (2, 7)
Jan Kubík – tenor saxofon (4), flétna (8), klarinet (5)
Otakar Petřina – elektrická kytara (8), akustická kytara (1, 5, 6, 9)
Vladimír Merta – akustická kytara (5), foukací harmonika (1), brumle (5)
Petr Bierhanzl – klasická kytara (5)
Petr Kalandra – foukací harmonika (6)
Petr Kocfelda – tamburína (1)
Sláva Kunst – akordeon (6)
Jiří Stivín – basová flétna (8)
Zdena Adamová a Helena Arnetová – sbory (2, 5)
Milena Červená – sbory (5)
Jiří Cerha a Luboš Pospíšil – sbory (2)

ETC… v bonusových nahrávkách:
Vladimír Mišík – zpěv (10-13)
Jiří Jelínek – elektrická kytara (10-13)
František Francl – elektrická kytara (12-13)
Jan Hrubý – elektrické housle (10-13)
Vladimír Padrůněk – baskytara (10-13)
Jan Noha – bicí (10-13)

Producent: Hynek Žalčík
Hudební režie: Jan Spálený, Květoslav Rohleder, Hynek Žalčík
Zvuková režie: Jiří Brabec, Gustav Houdek
Technická spolupráce: Petr Kocfelda, Karel Hodr
Nahráno 16-22/10 a 7/11 1975 ve studiu Supraphonu v Dejvicích (1-9)
Nahráno 14/7 1977 ve studiu Mozarteum (10-11)

Obal: Karel Haloun
Fotografie: Jaroslav Prokop